Mostní estakáda Smíchov
MĚSTSKÁ INFRASTRUKTURA JAKO VEŘEJNÝ PROSTOR
Autoři projektu: Ing. arch. Iveta Torkoniaková (2T engineering s.r.o.), Ing. Libor Marek (TOP CON SERVIS s.r.o.)
Spolupráce: Ing. arch. Alžběta Skrčená, Ing. arch. Dominika Procházková, Ing. arch. Jonáš Klvaň, bc. Marek Štefanik (2T engineering s.r.o.)
Investor: Správa železnic, státní organizace
Generální projektant: SUDOP PRAHA a.s. a TOP CON SERVIS s.r.o.
Projekt Mostní estakáda Smíchov navazuje na návrh přestavby železničních mostů pod Vyšehradem, vzešlý z mezinárodní architektonické soutěže. Společně vytvářejí propojení VIA Vltava. Základní ambicí návrhu VIA Vltava je společně se železničním propojením vytvořit pěší a cyklistickou magistrálu, která propojí břehy i obyvatele. Vytvoří nový městský prostor v místech, kde dnes železniční valy a kamenné klenby oddělují části města. Propojí Výtoň, Vltavu, smíchovské nábřeží a rozvíjející se část Smíchova.
Navrhovaná mostní estakáda se nachází v jednom z nejdynamičtěji se proměňujícím území Prahy, v oblasti Smíchova, na rozhraní historické industriální struktury, nově vznikající čtvrti Smíchov City a městského nábřeží Vltavy.
Současná železniční infrastruktura je v území Smíchova vedena na masivních železničních valech, které dlouhodobě vytvářejí výraznou fyzickou i vizuální bariéru uvnitř města a nepřirozeně oddělují Nádražní ulici, ulici Svornosti a nábřeží Vltavy. Tyto valy fragmentují území, omezují jeho prostupnost a negativně ovlivňují kvalitu veřejného prostoru i vztah města k řece.
Nová estakáda i nová lávka pro pěší a cyklisty jsou situovány do stopy stávajících železničních valů, které budou v rámci projektu zcela odstraněny. Dochází tak k zásadní proměně charakteru území – těžká, neprůhledná zemní tělesa jsou nahrazena subtilními a transparentními konstrukcemi umožňujícími vizuální i fyzické propojení dosud oddělených částí města.
Díky estakádě a lávce pro pěší a cyklisty je možné vést komunikace, pěší trasy i cyklostezky podél i napříč územím bez nutnosti složitých podchodů či jiných bariérových řešení. Prostor pod mostem i na mostě se tak stává přirozeným spojovacím článkem města.
Cílem projektu je spojovat, přeměnit dopravní stavbu na infrastrukturu 21. století a integrovat ji do centra města. Zásadní je změna vnímání železniční infrastruktury – z prvku, který území rozděluje, se stává integrující součást města. Estakáda se tak neomezuje pouze na dopravní funkci, ale stává se nástrojem urbanistické transformace Smíchova umožňujícím vznik soudobého, otevřeného a živého městského prostředí. Projekt vytváří dvě nové vrstvy, horní vrstva je dopravní infrastrukturou (železnice, pěší, cyklisti) a spodní je vrstvou nového veřejného prostoru pod mosty a městského života. Vzájemně se budou doplňovat a vytvářet skvělé místo k setkávání, sportu a zábavě.
Konstrukce mostů se stává nositelem městského života s ambicí být městotvorným prvkem schopným prostor aktivovat, kultivovat a propojit fyzicky i sociálně. V rámci projektu vzniká na Smíchově 19 000m2 nových volnočasových a komunitních ploch v místech bývalých železničních náspů.
Architektonické řešení estakády vychází z představy lehkého, čitelného a rytmizovaného viaduktu. Nevšedně tvarované pilíře vytvářejí pod mostem pravidelnou strukturu připomínající městskou kolonádu. Rytmus podpor umožňuje přehledné členění prostoru na komunikační, sportovní, rekreační a pobytové zóny.
Krajinářské řešení propojuje veřejné prostory s principy modrozelené infrastruktury. Smíchovské území má potenciál stát se krajinným spojovacím článkem mezi Vltavou, Smíchov City, parkem Santoška a svahem Malvazinek. Výsadby, pobytové plochy, vodní prvky a propustné povrchy přispívají ke zlepšení mikroklimatu, biodiverzity i rekreační hodnoty území.
Estakáda je navržena jako monolitická železobetonová konstrukce s tuhým vyztužením, tvořená zabetonovanými podélnými ocelovými nosníky integrovanými do deskové mostovky. Konstrukce pracuje jako spojitý nosník přes více polí. Toto řešení přispívá k příznivému průhybovému chování, omezení počtu ložisek a dilatačních závěrů a ke zlepšení provozních i údržbových parametrů.
Po obou stranách hlavní nosné konstrukce jsou navrženy vyložené konzoly šířky 3,5 m pro pěší a cyklistický provoz. Konzoly jsou monoliticky spojeny s hlavním nosným průřezem a rozšiřují uživatelský prostor bez nutnosti samostatných podpor.
Délkové členění mostních objektů reaguje na překonávané bariéry, zejména Hořejší nábřeží, ulici Svornosti a navazující úseky směrem k Nádražní ulici. V místech šikmého křížení komunikací jsou pole navržena s větším rozpětím a konstrukčními náběhy, které zajišťují statickou efektivitu a současně dávají konstrukci čitelný výraz.
Významnou součástí smíchovského řešení je nová lávka pro pěší a cyklisty, která propojuje Smíchov City, estakádu a most přes Vltavu. Lávka není pojata pouze jako dopravní spojnice, ale také jako architektonický a kulturní prvek posilující identitu místa.
Pro její konstrukci jsou využity památkově chráněné ocelové nýtované konstrukce ze stávajících mostních polí z Výtoně, které již staticky nevyhovují požadavkům železniční dopravy. Historická nýtovaná konstrukce je nesena novými subtilními ocelovými podporami. Ty jsou jasně odlišitelné od původní konstrukční vrstvy, ale vytvářejí s ní harmonický celek. Lávka se tak stává fyzickým i symbolickým mostem mezi minulostí a současností.
Jedním z klíčových témat návrhu je aktivní využití prostoru pod estakádou. Podmostí je koncipováno jako chráněný městský interiér s celoročním využitím. Vzniká zde soustava sportovních, rekreačních, kulturních a pobytových ploch doplněná zelení a drobným provozním zázemím.
V prostoru mezi železniční estakádou a lávkou vzniká po odtěžení valů nový veřejný prostor označený jako Rynek Viadukt. Je navržen ve dvou variantách. První variantou je volná kulturní a pobytová plocha pro relaxaci, setkávání, občerstvení, cvičení, venkovní kino, koncerty nebo divadelní představení. Ve druhé variantě je prostor využitý jako akční dětské hřiště s měkkým povrchem z lité gumy EPDM a hracími prvky.
Podél Nádražní ulice je navržen nový multifunkční objekt Smíchovská brána u Nádražní ulice od JC Architekti. Jeho součástí jsou schodiště a výtahy propojující úroveň terénu s lávkou a estakádou.
Mezi Hořejším nábřežím a ulicí Svornosti je navržen HAFpark a sportovní plochy pod mostem. Tento prostor navazuje na stávající neformální městský park a rozvíjí jej o sportoviště, místa pro venčení psů, lavičky, doplňkovou zeleň a komunitní využití. Estakáda zde umožňuje propojit dosud mostem oddělené části území a rozšířit park o nový chráněný prostor. Dvě hřiště a kavárna se zázemím vznikají u Vltavy.
Závěrem
Navržené řešení ukazuje, že železniční infrastruktura nemusí být vnímána jako překážka. Může se stát nositelem městského života, krajinného propojení, bezpečné mobility a kvalitního veřejného prostoru.
Mosty pod Vyšehradem a navazující estakáda Smíchov tak nejsou pouze technickou rekonstrukcí železniční trati. Jsou příležitostí k vytvoření nových městských vrstev, které propojují oba břehy Vltavy, otevírají Smíchov směrem k řece a přináší Praze soudobou infrastrukturu odpovídající významu místa i potřebám města 21. století.
Celý projekt VIA VLTAVA zároveň ukazuje, že podobné proměny města nejsou jen otázkou architektury, dopravy a technického řešení, ale také schopnosti veřejné reprezentace převzít za budoucnost města odpovědnost. Stejně důležité je hledat vyvážený vztah mezi památkovou ochranou a současnými potřebami města. Pokud historická konstrukce již není schopna bezpečně a kvalitně plnit nároky moderní železniční dopravy, neměla by být její ochrana prosazována za každou cenu, ale měla by vést k hledání jiného důstojného řešení — například k jejímu přesunu a novému využití v měřítku, které její technický stav ještě umožňuje. Praha přitom potřebuje nejen kvalitní návrhy, ale i politickou odvahu podporovat projekty s dlouhodobým přínosem pro své obyvatele, veřejný prostor i další generace. Velmi opomíjena je bezpečnost, nejen bezpečnost konstrukcí, ale i bezpečnost geopolitická.
