2T Engineering

ARCHITEKTONICKÁ STUDIE ŽELEZNIČNÍ MOSTY POD VYŠEHRADEM

ARCHITEKTONICKÁ STUDIE ŽELEZNIČNÍ MOSTY POD VYŠEHRADEM

Investor:  Správa železnic, s. o.
Zhotovitel:  2T engineering s.r.o.

Tvůrčí tým zhotovitele 2T engineering s.r.o.

Architekt:

Ing. arch. Iveta Torkoniaková (2T engineering s.r.o.)

Inženýr v oboru mosty:

Ing. Libor Marek, Ing. Ondřej Lojík, Ph.D. (TOP CON SERVIS s.r.o.)

Architektonická spolupráce:

Ing. arch. Petr Bouřil, Ing. arch. Andrej Dvořák
(ABM architekti s.r.o.)

Dopravní inženýr:

Ing. Petr Musílek
(JIKA-CZ s.r.o.)

Dopravní inženýr (železniční svršek):

Ing. Adam Petrásek
(TOP CON SERVIS s.r.o.)

Krajinářský architekt:

Ing. arch. Lucie Vogelová, (TERRA FLORIDA v. o. s.)

Výtvarná spolupráce:

Čestmír Suška

JAKÉ ÚZEMÍ SE SKRÝVÁ POD NÁZVEM „Železniční mosty pod Vyšehradem“

Název projektu „Železniční mosty pod Vyšehradem“ nevznikl náhodou, pod tímto označením se skrývá soubor šesti mostů o celkové délce téměř 600 metrů, rozsáhlé předpolí na Výtoni a na Smíchově. Klíčovým prvkem celého souboru je most přes Vltavu, který je součástí významných dálkových pohledů, most pod kuratelou Vyšehradu. Jeho návrh je určující pro celý projekt a přilehlé území. Součástí řešeného území je i bezprostřední okolí stavby, tedy předpolí na obou březích řeky. Veřejná prostranství, která bezprostředně s mosty sousedí, byla povýšena na obytný veřejný prostor. Velkou změnou prošlo dopravní řešení na Výtoni.
  • Vytvoření městotvorného soumostí propojujícího oba břehy Vltavy nejen železnicí, ale především cyklotrasami a cestami pro pěší, které bude ctít genius loci i panorama města
  • Odstranění stávající bariéry na obou březích Vltavy, kterou představuje nevyužitá chátrající spodní stavba železničního mostu uprostřed Výtoně s nečitelným spletencem ulic v jejím okolí a železniční násep na straně Smíchova
  • Zapojení nově vzniklých prostor na obou březích do struktury města, vytvoření atraktivního prostoru na Smíchově i na Výtoni a zapojení historicky cenného objektu Podskalské celnice i nové zastávky Výtoň do předpolí Vyšehradu

Všechny tyto úkoly jsme zpracovali tak, aby navržené řešení bylo maximálně městotvorné, s příjemným měřítkem a výtvarným detailem, využitelným parterem pro občany a maximálně vycházející vstříc chodcům i cyklistům.

Základní vizí našeho týmu bylo navrhnout přes Vltavu jeden symetrický most v ose původního mostu a na stávajících pilířích s minimalistickou elegantní konstrukcí nekonkurující historickým ikonám. Maximálně subtilní síťové nepropojené oblouky s řídkou sítí tyčových závěsů, nepřevyšující stávající příhradovou konstrukci, zachovávají panorama města a zajišťují neomezené výhledy na jeho pamětihodnosti.

Při navrhování mostu přes řeku jsme neměli pochybnosti o tom, že musíme minimalizovat urbanistický zásah a navrhnout pouze jeden most, jeden velký moderní most pro metropoli, nikoliv přílepek ke starému mostu nebo více mostů vedle sebe, které působí jako provizorium se změtí konstrukcí vnášejících neklid do území. Soudobé znalosti a technologie nám umožňují postavit jeden moderní most pro požadované zatížení. Oblouky mostu mají obdobnou výšku jako původní konstrukce, mají proměnný šestiúhelníkový průřez, který je při patě širší a stabilnější a směrem k vrcholu se zeštíhluje a zplošťuje. Díky tomuto tvarování působí oblouky v dálkových pohledech velmi subtilně. Ty jsou navrženy tak, aby ve vrcholu byly co nejnižší (85 cm) a tudíž v dálkových pohledech co nejméně bránily průhledům mostem. Dvojice protilehlých oblouků nejsou z důvodu subtilnosti a průhlednosti navzájem propojené, vodorovné výztuhy jsou suplovány větší šířkou oblouků ve vrcholu.

Druhou naší vizí bylo vytvořit městotvorné soumostí s bulváry na mostě i na jeho předpolích, s minimálním prostorem pro železnici a maximálním prostorem pro pěší a cyklisty.

Navrhli jsme most přes Vltavu se třemi kolejemi těsně vedle sebe a prostor pro nástupiště jsme vytvořili za Rašínovým nábřežím, čímž jsme minimalizovali koridor železnice.

Na severní straně mostu jsme bezbariérovou stezkou se smíšeným provozem propojili celé řešené území od Vyšehradského nádraží až hluboko na Smíchov, kde vzniká z bývalé železniční tratě nová cyklistická stezka. Na jižní straně mostu jsme navrhli chodník pro pěší obdobně propojující celé území. Cyklostezka i chodník mají šířku 3 až 3,5 metru a jsou horizontálně vedeny ve výšce, která umožní propojení obou břehů i v době povodní. Další dvě lávky, tentokrát obloukové, šířky 3 metry propojují oba břehy řeky, ve středním poli mostu se propojí s horizontálami a společně vytvoří vyhlídkový či pobytový prostor široký 6,3 až 6,8 m. Celková délka všech lávek na soumostí je 1,5 km, což samo o sobě může být příjemná procházka. Ze všech lávek je otevřený výhled na město. Lávky jsou sice široké, ale velmi subtilní konstrukce a v dálkových pohledech se uplatňují jen jako jednoduchá horizontální linka, v panoramatických pohledech nehrají žádnou roli.

Městotvornost podpoří i nový přestupní uzel mezi železniční zastávkou Výtoň a tramvajovými linkami MHD na Výtoni s propojením na všechny lávky v okolí.

Třetí a poslední vizí našeho návrhu bylo odstranění bariéry v podobě železnice protínající město, což pro nás představoval nedefinovatelný prostor pod mostem na Výtoni a železniční násep na Smíchově. Tato předpolí jsme otevřeli, propojili doposud oddělené části města, navrhli jsme plnohodnotný parter a vytvořili nová místa využitelná k setkávání, kultuře i sportu.

Na Výtoni vytváříme nové „náměstí“ u celnice, městské třídy podél mostu. Otevíráme kamenné klenby pod mostem a propojujeme dosud oddělené území pod Vyšehradem s Výtoní i se severnějším územím města. Vytváříme nová spojení pro pěší i cyklisty.

Severní předpolí na Výtoni je řešeno jako pěší zóna v ulici Svobodova, otevřený zpevněný prostor s prvkem uměleckého schodiště. Část krytá mostem je určena pro konání různorodých aktivit a kulturních akcí – letní kino, letní divadelní scéna, trhy, festivaly, koncerty, vše ve venkovním prostoru a přesto kryté. Kamenné klenby jsme zahloubili a otevřeli směrem do Svobodovy ulice. Prostor před klenbami jsme rovněž snížili a olemovali kamennými schody a mírnými rampami. Pod cyklostezkou vzniklo novodobé podloubí. Okolí mostů na Výtoni s jejich podloubím se proměnilo v otevřený veřejný prostor, v pěší zónu. Pěší zóna přechází přes zklidněnou ulici až k Podskalské celnici.

Tramvajové zastávky v ulici Svobodova a schodiště k nástupištím vlakové zastávky jsou umístěny východním směrem v ose ulice Podskalská, neruší v prostoru pěší zóny, a přesto jsou v blízkosti zastávek tramvají na Rašínově nábřeží. Na jižní straně mostu při ulici Vnislavova je malý park s výtvarnými prvky.
Odtěžili jsme násep pod železnicí na smíchovské straně mezi ulicí Hořejší nábřeží a nábřežím Vltavy, v otevřeném prostoru pod novým mostem navrhujeme areál volného času se sportovní tématikou a potřebným zázemím – kavárna, půjčovna bruslí, toalety a šatní skříňky pro sportovce. Podél nového mostu je ze severní strany cyklostezka a z jižní volný prostor propojený se sportovišti, jeho podélný charakter je podpořený orientací mobiliáře i kladením dlažby. Prostor je ozvláštněn výtvarnými prvky, technicistním mobiliářem a fontánou.

BENEFITY NÁVRHU

Návrh rekonstrukce železničních mostů pod Vyšehradem přináší mnoho benefitů do celého území:

  • Zvýšení bezpečnosti železničního provozu
  • Nová konstrukce nepřevyšuje současné mostní konstrukce, nemění se panorama
  • Nové elegantní síťové oblouky umožní lepší průhled konstrukcí mostu
  • Minimalizovaný prostor pro železnici a maximalizovaný pro město
  • Snížení vlivu vibrací a hlukové zátěže pod úroveň platných hygienických limitů
  • Životnost mostního objektu minimálně 100 let, při dobré údržbě i přes 150 let
  • Jednoduchá konstrukce mostu přinese snížení nákladů na následnou údržbu
  • Zajištění požadovaných podjezdných výšek na Rašínově nábřeží a v ul. Vyšehradská
  • Bude zajištěn kapacitní profil pro plavební dráhu pod mostem
  • Nová lávka na novém místě (Modřany) z přesunuté historické ocelové konstrukce
  • Nový přestupní uzel mezi linkami tramvají MHD a železniční dopravou – zastávka Výtoň se třemi nástupními hranami
  • Lávky pro pěší a cyklisty umožňují propojení všech cyklotras v území bez nutnosti sesednout z kola, a to i v době povodní, kdy budou nábřeží uzavřena a budou postavena protipovodňová opatření
  • Nový chodník pro pěší vedoucí při jižní straně mostu celým územím od ulice Neklanova až za ulici Hořejší nábřeží
  • Nový chodník pro pěší a nová bezpečná cyklostezka s alejí stromů vedoucí od nového podchodu u křižovatky Svobodova x Na Děkance a dál podél železničního koridoru při ulici Vnislavova směrem do Nuslí
  • Vytvoření nových propojení mezi sousedními ulicemi Svobodova a Vnislavova otevřením kamenných kleneb pod mostem na Výtoni
  • Bezpečnější, plynulejší a přehlednější provoz na okolních komunikacích díky novému dopravnímu řešení na Výtoni
  • Zvýšení bezpečnosti na tramvajových ostrůvcích na Rašínově nábřeží i v jejich okolí – navrhujeme rozšíření chodníku na straně náplavky, obou tramvajových ostrůvků a zúžení komunikace podél ostrůvků
  • Prostory pod historickými klenbami a podloubí pod novými mostními konstrukcemi na Výtoni budou nově využity pro komerční a volnočasové aktivity
  • Pěší zóna ve Svobodově ulici umožní bezpečný pohyb v okolí přestupního uzlu
    Nový park u Vnislavovy ulice s výtvarnými prvky poskytne odpočinkový prostor pro studenty místních škol i veřejnost
  • Nová mostní konstrukce na Smíchově otevře celý prostor mezi řekou a ulicí Hořejší nábřeží, čímž vytvoří volnočasový areál propojený s rozšířenou náplavkou na Smíchově

PŘESUN PAMÁTKOVĚ CHRÁNĚNÉ KONSTRUKCE A VYTVOŘENÍ NOVÉHO PROPOJENÍ PRO PĚŠÍ A CYKLISTY V MODŘANECH

VÍTĚZNÝ NÁVRH MEZINÁRODNÍHO SOUTĚŽNÍHO DIALOGU

Název projektu „Železniční mosty pod Vyšehradem“ nevznikl náhodou, pod tímto označením se skrývá soubor šesti mostů o celkové délce téměř 600 metrů, rozsáhlé předpolí na Výtoni a na Smíchově. Klíčovým prvkem celého souboru je most přes Vltavu, který je součástí významných dálkových pohledů, most pod kuratelou Vyšehradu. Jeho návrh je určující pro celý projekt a přilehlé území. Součástí řešeného území je i bezprostřední okolí stavby, tedy předpolí na obou březích řeky. Veřejná prostranství, která bezprostředně s mosty sousedí, byla povýšena na obytný veřejný prostor. Velkou změnou prošlo dopravní řešení na Výtoni.

Tvůrčí tým

Autoři mostu:

Ing. arch. Iveta Torkoniaková (2T engineering s.r.o.)
Ing. Libor Marek, Ing. Ondřej Lojík, Ph.D. (TOP CON SERVIS s.r.o.)

Architektonická spolupráce:

Ing. arch. Dominika Procházková, Bc. Jonáš Klvaň
(2T engineering s.r.o.),
Ing. arch. Petr Bouřil, Ing. arch. Andrej Dvořák
(ABM architekti s.r.o.)

Dopravní inženýr pro železniční stavby:

Ing. Adam Petrásek
(TOP CON SERVIS s.r.o.)

Dopravní inženýr:

Ing. Petr Musílek
(JIKA-CZ s.r.o.)
Spolupráce:
Ing. Marek Torkoniak
(2T engineering s.r.o.)

Železniční mosty pod Vyšehradem

Pod názvem „Železniční mosty pod Vyšehradem“ se skrývá rozsáhlé soumostí, které začíná u ulice Na Děkance na Novém Městě a končí u Strakonické ulice na Smíchově. Zahrnuje mosty na Výtoni s kamennými klenbami a na kamenných pilířích, most přes Vltavu a mosty na Smíchově.

Celé soumostí je v neutěšeném stavu a působí jako klín rozdělující město. Naším záměrem je odstranění tohoto klínu, propojení dříve železnicí oddělených částí města a vybudování nových městských mostů nejen pro železnici, ale i pro pěší a cyklisty. Okolí mostů bychom chtěli využít jako rekreační zónu, prostor pro volnočasové aktivity a setkávání obyvatel i návštěvníků města, v zájmovém území navrhujeme nové městské bulváry a náměstí.

Železniční most pod Vyšehradem není pouhým prostředkem k přepravě z jednoho břehu řeky Vltavy na druhý, stal se i jakýmsi klenotem řeky ve společenském měřítku, historickou ikonou. Zpočátku jsme nechtěli připustit, že bychom historický most, který vnímáme jako jednu ze základních dominant Prahy, měli odstranit. Ale při znalosti jeho technického stavu a potřebách moderní železniční dopravy nám bylo jasné, že to bude nevyhnutelné. Rozhodli jsme se ponechat jej v území, posunuli jsme jej severně a využili jako lávku pro pěší, jako rozšíření volnočasových prostor na náplavce. Při navrhování nového mostu jsme byli přesvědčení, že jediné správné řešení je jeden most pro tři koleje v ose stávajícího mostu (soutěžní zadání uvažovalo i s vybudováním dvou mostů – dvě koleje na jednom mostě a třetí kolej na druhém mostě). Neměli jsme pochybnosti ani o tom, že musí být obloukový, stejně jako téměř všechny mosty v centru Prahy, na Výtoň historicky patří obloukový most. Navrhli jsme jednoduchou subtilní osově symetrickou konstrukci mostu, která je ve vodě posazena pouze na stávající pilíře. Nepropojené oblouky stejné výšky jako má starý most a subtilní táhla odlehčují konstrukci této velikosti, umožňují průhled mostem a díky své subtilnosti nenarušují panorama Prahy. Barevnost mostu je svěží, oblouky jsou v bílé metalíze, táhla a zábradlí nerezová. Po obou stranách nového městského mostu jsou široké promenády pro pěší i cyklisty, ze kterých se otevírají výhledy na obě strany mostu.
Na Výtoni vytváříme městské prostory – novou pěší zónu, náměstí u celnice, městské třídy podél mostu. Otevíráme kamenné klenby pod mostem a propojujeme dosud oddělené území pod Vyšehradem s Výtoní i se severnějším územím města, celkově zlepšujeme prostupnost územím. Vytváříme nová spojení pro pěší i cyklisty. Zachováváme konstrukce spodní stavby a přistavujeme k nim ocelové sloupy a rozšiřujeme původní pilíře starého mostu. Klenbám vdechujeme nový život a otevíráme je do Svobodovy ulice, která se proměnila v pěší zónu propojenou s náměstím okolo Podskalské celnice. Volný prostor pod mostem (dnes parkoviště) může sloužit ke kulturním účelům i jako prostor pro tržnici apod.
Odtěžili jsme násep pod železnicí na smíchovské straně mezi ulicí Strakonická a nábřežím, čímž jsme propojili prostory okolo nábřeží a vytvořili nový volnočasový prostor pod mostem a rozsáhlé luxusní komerční prostory, prosklené, vysoké a přístupné ze severní i jižní strany. Prostor pod mostem je možné využít pro sportovní i kulturní aktivity. Lávky klesající na Smíchov a podesta u smíchovské mostní opěry mohou sloužit divákům jako hlediště.
Nový most přes Vltavu je koncipován jako městský most, jehož důležitou funkcí je kromě převedení železniční dopravy i propojení Vltavou rozdělených částí města. Na obou stranách mostu jsou široké bulváry, ve střední části jsou umístěny lavičky s výhledem na Pražský hrad i Vyšehrad. Hlavní spojnicí celého přemostění je smíšená cyklostezka podél severní strany mostu, vedoucí ze Svobodovy ulice (cca od osy ulice Na Děkance) až na Smíchov a dále pokračující na zrušenou železniční trať. Celá je vedena v jedné výškové úrovni, bezbariérově překonává celé území. V místech pilířů ve vodě z lávky sbíhají dvě stezky se smíšeným provozem propojující hlavní stezku s oběma nábřežími. Po jižní straně mostu vede lávka propojující obě nábřeží a chodník spojující lávku s železničním nástupištěm zastávky Výtoň a s prostorem pod mostem na Výtoni.
V době povodní bude zajištěný volný průchod díky hlavní spojnici celého přemostění podél severní strany mostu, vedoucí ze Svobodovy ulice (cca od osy ulice Na Děkance) až na Smíchov a dále pokračující na zrušenou železniční trať. Celá je vedena při horní niveletě mostu přes Vltavu, tedy vysoko nad úrovní povodně 2002.
Velmi důležitým úkolem bylo bezbariérové propojení obou břehů Vltavy v celé délce soumostí, což se nám podařilo díky cyklostezce se smíšeným provozem při severní straně mostu. Návrh umožňuje propojení všech stávajících cyklistických tras vedoucích v okolí mostu na straně Smíchova i na Straně Výtoně včetně tras na náplavkách. Pěší i cyklistická propojení jsou přednostně řešena bezbariérově pomocí ramp a občas výtahů.