Železniční mosty pod vyšehradeM

všechny projekty

shrnutí projektu

Tvůrčí tým

Autoři mostu:

Ing. arch. Iveta Torkoniaková (2T engineering s.r.o.)
Ing. Libor Marek, Ing. Ondřej Lojík, Ph.D. (TOP CON SERVIS s.r.o.)

Architektonická spolupráce:

Ing. arch. Dominika Procházková, Bc. Jonáš Klvaň
(2T engineering s.r.o.),
Ing. arch. Petr Bouřil, Ing. arch. Andrej Dvořák
(ABM architekti s.r.o.)

Dopravní inženýr pro železniční stavby:

Ing. Adam Petrásek
(TOP CON SERVIS s.r.o.)

Dopravní inženýr:

Ing. Petr Musílek
(JIKA-CZ s.r.o.)
Spolupráce:
Ing. Marek Torkoniak
(2T engineering s.r.o.)

Železniční mosty pod Vyšehradem

Pod názvem „Železniční mosty pod Vyšehradem“ se skrývá rozsáhlé soumostí, které začíná u ulice Na Děkance na Novém Městě a končí u Strakonické ulice na Smíchově. Zahrnuje mosty na Výtoni s kamennými klenbami a na kamenných pilířích, most přes Vltavu a mosty na Smíchově.

Celé soumostí je v neutěšeném stavu a působí jako klín rozdělující město. Naším záměrem je odstranění tohoto klínu, propojení dříve železnicí oddělených částí města a vybudování nových městských mostů nejen pro železnici, ale i pro pěší a cyklisty. Okolí mostů bychom chtěli využít jako rekreační zónu, prostor pro volnočasové aktivity a setkávání obyvatel i návštěvníků města, v zájmovém území navrhujeme nové městské bulváry a náměstí.

Železniční most pod Vyšehradem není pouhým prostředkem k přepravě z jednoho břehu řeky Vltavy na druhý, stal se i jakýmsi klenotem řeky ve společenském měřítku, historickou ikonou. Zpočátku jsme nechtěli připustit, že bychom historický most, který vnímáme jako jednu ze základních dominant Prahy, měli odstranit. Ale při znalosti jeho technického stavu a potřebách moderní železniční dopravy nám bylo jasné, že to bude nevyhnutelné. Rozhodli jsme se ponechat jej v území, posunuli jsme jej severně a využili jako lávku pro pěší, jako rozšíření volnočasových prostor na náplavce. Při navrhování nového mostu jsme byli přesvědčení, že jediné správné řešení je jeden most pro tři koleje v ose stávajícího mostu (soutěžní zadání uvažovalo i s vybudováním dvou mostů – dvě koleje na jednom mostě a třetí kolej na druhém mostě). Neměli jsme pochybnosti ani o tom, že musí být obloukový, stejně jako téměř všechny mosty v centru Prahy, na Výtoň historicky patří obloukový most. Navrhli jsme jednoduchou subtilní osově symetrickou konstrukci mostu, která je ve vodě posazena pouze na stávající pilíře. Nepropojené oblouky stejné výšky jako má starý most a subtilní táhla odlehčují konstrukci této velikosti, umožňují průhled mostem a díky své subtilnosti nenarušují panorama Prahy. Barevnost mostu je svěží, oblouky jsou v bílé metalíze, táhla a zábradlí nerezová. Po obou stranách nového městského mostu jsou široké promenády pro pěší i cyklisty, ze kterých se otevírají výhledy na obě strany mostu.
Na Výtoni vytváříme městské prostory – novou pěší zónu, náměstí u celnice, městské třídy podél mostu. Otevíráme kamenné klenby pod mostem a propojujeme dosud oddělené území pod Vyšehradem s Výtoní i se severnějším územím města, celkově zlepšujeme prostupnost územím. Vytváříme nová spojení pro pěší i cyklisty. Zachováváme konstrukce spodní stavby a přistavujeme k nim ocelové sloupy a rozšiřujeme původní pilíře starého mostu. Klenbám vdechujeme nový život a otevíráme je do Svobodovy ulice, která se proměnila v pěší zónu propojenou s náměstím okolo Podskalské celnice. Volný prostor pod mostem (dnes parkoviště) může sloužit ke kulturním účelům i jako prostor pro tržnici apod.
Odtěžili jsme násep pod železnicí na smíchovské straně mezi ulicí Strakonická a nábřežím, čímž jsme propojili prostory okolo nábřeží a vytvořili nový volnočasový prostor pod mostem a rozsáhlé luxusní komerční prostory, prosklené, vysoké a přístupné ze severní i jižní strany. Prostor pod mostem je možné využít pro sportovní i kulturní aktivity. Lávky klesající na Smíchov a podesta u smíchovské mostní opěry mohou sloužit divákům jako hlediště.
Nový most přes Vltavu je koncipován jako městský most, jehož důležitou funkcí je kromě převedení železniční dopravy i propojení Vltavou rozdělených částí města. Na obou stranách mostu jsou široké bulváry, ve střední části jsou umístěny lavičky s výhledem na Pražský hrad i Vyšehrad. Hlavní spojnicí celého přemostění je smíšená cyklostezka podél severní strany mostu, vedoucí ze Svobodovy ulice (cca od osy ulice Na Děkance) až na Smíchov a dále pokračující na zrušenou železniční trať. Celá je vedena v jedné výškové úrovni, bezbariérově překonává celé území. V místech pilířů ve vodě z lávky sbíhají dvě stezky se smíšeným provozem propojující hlavní stezku s oběma nábřežími. Po jižní straně mostu vede lávka propojující obě nábřeží a chodník spojující lávku s železničním nástupištěm zastávky Výtoň a s prostorem pod mostem na Výtoni.
V době povodní bude zajištěný volný průchod díky hlavní spojnici celého přemostění podél severní strany mostu, vedoucí ze Svobodovy ulice (cca od osy ulice Na Děkance) až na Smíchov a dále pokračující na zrušenou železniční trať. Celá je vedena při horní niveletě mostu přes Vltavu, tedy vysoko nad úrovní povodně 2002.
Velmi důležitým úkolem bylo bezbariérové propojení obou břehů Vltavy v celé délce soumostí, což se nám podařilo díky cyklostezce se smíšeným provozem při severní straně mostu. Návrh umožňuje propojení všech stávajících cyklistických tras vedoucích v okolí mostu na straně Smíchova i na Straně Výtoně včetně tras na náplavkách. Pěší i cyklistická propojení jsou přednostně řešena bezbariérově pomocí ramp a občas výtahů.