MOSTY VRT PŘES SÁZAVU A SÁZAVKU
2. místo v architektonické soutěži
Projektant:
Společnost WANAD
SUDOP – TOPCON SERVIS – 2T engineering
Architekt:
Ing. arch. Iveta Torkoniaková
Spolupráce: Ing. arch. Dominika Procházková,
Ing. arch. Jonáš Klvaň
Mostní inženýři:
Ing. Martin Vlasák, Ing. Libor Marek, Ing. Jiří Jirásko, Ing. Ondřej Lojík
Vypisovatel:
SPRÁVA ŽELEZNIC, s.o.
Území pro stavbu nových mostů se nachází severovýchodně od Světlé nad Sázavou ve velmi malebném údolí vodního toku Sázavy a jejího přítoku Sázavky. Okolní krajina má charakter členité pahorkatiny, obě řeky protékají a meandrují v údolí hlubokém 40 až 50 metrů. Svahy nad řekami jsou porostlé stromy. Most je dominantním prvkem v krajině, proto je důležité začlenit jej do kraje a jeho prostřednictvím přinést nové hodnoty, vytvořit nový orientační bod, či místo setkávání.
Úvahy o souznění s přírodou nás vedly k návrhu jednoduché konstrukce, která bude minimálně narušovat a zasahovat do okolní přírody. Zvolili jsme osobitou moderní minimalistickou konstrukci s noblesními pilíři, kterou jsme precizně propracovali a promysleli. Stejný typ konstrukce jsme navrhli v obou údolích jako ohleduplný, přesto dostatečně jednoznačný a sebevědomý podpis VRT v krajině. Navrhujeme přemostění obou hlubokých údolí polorámovou konstrukcí, která nezasahuje nad úroveň koleje. Držíme konstrukci v údolí pod mostovkou, nechceme vytvářet zbytečné dominanty.
Subtilnost konstrukce je příslibem lehkosti, elegance, menší spotřeby materiálu, i minimálního zastínění krajiny a minimalizovaného srážkového stínu. Minimalistická konstrukce mostu méně zakrývá okolní krajinu a umožňuje lepší rozhled po krajině, méně narušuje krajinný ráz.
Velkou pozornost jsme věnovali estetice, tvarování pilířů a ostatních prvků mostu, které ovlivňují vnímání mostu okolím. Organické tvary pilířů jsou inspirovány přírodou. Pilíře připomínají kmeny stromů, větve místo koruny nesou most. Pilíře jsou velmi štíhlé, jejich dříky dynamicky stoupají směrem k nebi a zároveň se zužují, aby se čtyři metry pod vodorovnou nosnou konstrukcí opět rozšířily a rozvětvily ve čtyři větve, které nesou celý most. Vodorovná konstrukce mostu je tvarována tak, aby v dálkových i blízkých pohledech působila co nejsubtilněji a co nejméně zastiňovala své okolí. Tomu napomáhá i tmavší barevnost ocelového nosníku a jeho lichoběžníkový tvar.
Jednoduchost konstrukce podtrhuje jemná barevnost betonu, který je v okrovém tónu, barevně se blíží tónům okolní přírody, díky čemuž pomáhá konstrukci nenásilně splynout s okolím. Obdobně působí i protikorozně ochráněná ocel barvy bronzové, která svou přirozenou barevností velmi dobře zapadá do přírodního prostředí.
Našim cílem bylo navrhnout štíhlou nosnou konstrukci včetně spodní stavby. Díky návrhu semiintegrální mostní konstrukce s rozvětvením vysokých podpor, které zkracují rozpětí nosné konstrukce, je dosaženo příznivého poměru cca 1/20 výšky nosné konstrukce k největší vzdálenosti pilířů. Semiintegrální konstrukce je typ mostu, který představuje kompromis mezi klasickým nosníkovým (tradičním) mostem a plně integrálním mostem. Výhodou je, že v nejvyšších podpěrách nemá klasická ložiska pod nosnou konstrukcí, ale není ani zcela tuhý díky ohybové štíhlosti vysokých podpěr. Taková konstrukce má nižší nároky na údržbu díky částečné absenci ložisek a tím dochází k eliminaci poruchových detailů. Poloha podpěr je volena s ohledem na překračované překážky údolní nivy řeky Sázavy a Sázavky, migrační koridory podél řek, stávající dvoukolejnou trať a další silniční komunikace. Dalším kritériem pro návrh polohy podpěr byla přístupnost pro jejich výstavbu v členitém údolí, kde sklony skalních svahů dosahují sklonu až 1,2:1.
Oba mosty jsou vybaveny kolejnicovými dilatačními zařízeními na obou stranách mostu, které kompenzují podélné posuny mostní konstrukce způsobené změnami teplot, zachovávají spojitost koleje bez významných výškových či směrových vad a umožňuje bezpečný a plynulý průjezd vlaku i při vysokých rychlostech.
překračuje hluboké údolí řeky Sázavy a dvoukolejnou trať č.230 Kolín – Havlíčkův Brod celkem osmi poli o délkách 45 + 72 + 90 + 90 + 90 + 72 + 50 + 40 m. Nosná konstrukce o celkové délce 550 m je navržena jako sdružený polorám (semi-integrovaná konstrukce) s železobetonovými pilíři proměnného průřezu ve směru podélném i příčném na osu mostu.
Nosnou konstrukci tvoří ocelový komorový průřez lichoběžníkového tvaru konstantní výšky 4,25 m, horní pásnice komory má šířku 7,2 m, dolní 4,85 m, stěny jsou tedy šikmé a z nich vycházejí oboustranné architektonicky tvarované T konzoly délky 3,63 m zakončené ocelovou římsou s přípravou pro revizní zařízení. Ocelový komorový průřez s konzolami je spřažen s prefa-železobetonovou deskou žlabu kolejového lože.
Spodní stavba pilířů v údolí bude založena na krátkých vrtaných velkoprůměrových pilotách průměru 1,2 m. Nižší pilíře ve svazích bude pravděpodobně možné založit plošně na skále.
překračuje hluboké údolí řeky Sázavky, pozemní komunikaci II/347, dvoukolejnou trať č.230 Kolín – Havlíčkův Brod a mlýnský náhon celkem osmi poli o délkách 75 + 95 + 97 + 95 + 95 + 75 + 60 + 45 m. Nosná konstrukce o celkové délce 638 m je navržena jako sdružený polorám (semi-integrovaná konstrukce) s železobetonovými pilíři proměnného průřezu ve směru podélném i příčném na osu mostu.
Nosnou konstrukci tvoří ocelový komorový průřez lichoběžníkového tvaru konstantní výšky 4,5 m, horní pásnice komory má šířku 7,2 m, dolní 4,8 m, stěny jsou tedy šikmé a z nich vycházejí oboustranné architektonicky tvarované T konzoly délky 3,63 m zakončené ocelovou římsou s přípravou pro revizní zařízení. Ocelový komorový průřez s konzolami je spřažen s prefa-železobetonovou deskou žlabu kolejového lože.
Spodní stavba pilířů v údolí bude založena na krátkých vrtaných velkoprůměrových pilotách průměru 1,2 m. Nižší pilíře ve svazích bude pravděpodobně možné založit plošně na skále.
závěr
Oba mosty jsou situované v oblasti, jejíž přírodní charakter jsme se snažili co nejméně narušit. V našem návrhu klademe důraz na ochranu přírody a harmonii s okolím, záleží nám na tom, aby byly stavby dobře přijaté veřejností a staly se součástí životního prostoru místních obyvatel.
